Výklad standardu
V roce 1986 Kennel Club přizpůsobil plemenné standardy jednotné formě. Standard je míněn jako průvodce, který napomáhá rozhodčím a chovatelům při rozhodování, pamatuje na to, že žádný pes, včetně šampionů, není dokonalý a každý má do jisté míry nějakou vadu. Hlavní je, při posuzování vnímat psa jako celek a ocenit jeho klady, stejně jako povšimnout si vad. Úkolem tohoto výkladu je rozpracování standardu Kennel Clubu a podrobnější vysvětlení některých bodů tak, aby byla usnadněna práce rozhodčích. Měl by jim tak pomoci při správné interpretaci standardu.
aktivní, půvabný a harmonický, s něžným výrazem
Ne všechny standardy uvádějí pod tímto nadpisem výraz, ale pro kavalíra je nezbytný. Žádná hlava by nebyla správná bez jemného výrazu, který je dán velkýma vlahýma očima.
U harmonického psa je vzdálenost od kohoutku k ocasu o něco málo větší než od kohoutku k zemi. Ocas přispívá k rovnováze, sleduje linii hřbetu až ke špičce a pes jím vesele mává ze strany na stranu. Měl by být jasný rozdíl mezi fenou a psem, fena je jemnější a pes je robustnější, čímž získává samčí výraz. Kavalír se předvádí volně na vodítku, nemá být penalizován za neklidnost (neposednost, rozvernost, nikoliv nervozita). Je proti jejich přirozenosti být "dřevěný". Proto by se měli předvádět na volném vodítku, aby se uplatnila plně jejich temperamentní veselost.
sportovní, oddaný, absolutně nebojácný, veselý, přátelský, neagresivní, bez sklonu k nervozitě
Tyto dva body se dají spojit. I když patří do skupiny Toy (dělení plemen dle britského KC, podle FCI společenské plemeno), neznamená to, že není aktivní. Musí být schopen ujít či uběhnout míle a lovit králíky (na což se mnozí používají), ale jejich oddanost a něha z nich činí ideální domácí mazlíčky. V podstatě se hodí do jakéhokoliv prostředí, ať už je to venkovská usedlost nebo městský byt. V jejich očích by neměl být strach ani nedůvěra, jenom něha a ochota vyhovět. Štěně s typickým temperamentem bude v kruhu spíš věnovat pozornost rozhodčímu a vrtět se na stole než stat jako socha, i když poprvé předváděná štěňata mohou být poněkud nejistá. V kruhu by měl být penalizován jakýkoliv projev špatného charakteru.
lebka mezi ušima takřka plochá. Mělký stop. Vzdálenosti od základny stopu ke špičce čenichu asi 3,8cm. Nozdry černé a dobře vyvinuté, bez masových skvrn. Čenichová partie zvolna ustupuje. Pysky dobře vyvinuté, ale ne povolené, líce pod očima dobře vyplněné. Jakákoliv tendence k "liščímu čumáku" je nežádoucí
Typ je velmi důležitý. Lebka musí být dost široká, aby oči mohly být umístěny v dostatečné vzdálenosti. Délka čenichové partie 3,8cm poněkud závisí na velikosti psa, ale musí být v rovnováze se šířkou lebky mezi ušima. Ne všechny lebky jsou zcela rovné, většina je mezi ušima jemně vypouklá, ale výrazný oblouk s nízko nasazenýma ušima je nežádoucí. Štěně může mít zvýrazněný týlní hrbol, který vytvoří v dospělosti požadovanou šířku. Při pohledu z profilu čenichová partie zvolna ustupuje, aniž by pysky byly lymfatické.
Hlava by měla být pod očima vyplněná, aby vyjadřovala měkkost a vylučovala liščí vzhled, který kazí něžný výraz. Na druhou stranu přílišná plnost na lícních kostech zvětšuje hlavu a dává jí nežádoucí hrubý výraz. Něha a měkkost musí být klíčem k partii hlavy. Mělký stop - je na půli cesty mezi hlubokým stopem příbuzného King Charlese a velmi mělkým stopem kokra. Pysky musí jen překrývat dolní čelist. Jakékoliv zvětšení působí dojmem povislosti a lymfatičnosti.
Čenich má být černý - u všech barevných rázů. Někdy zesvětlá v závislosti na roční době nebo na hárání u fen, ale sytý černý pigment je žádoucí. U mladých psů se občas objevují masové skvrny. Je to potíž pro chovatele, protože takový mladý pes s malými skrvnami během dospívání většinou získá celoročně tmavé nozdry. Starší psi se zesvětleným pigmentem čenichu by měli být penalizováni, ale ne do té míry, že by před jinak dobrým psem dostal přednost pes s vadami. Je lepší, pokud jsou černé i pysky.
velké, tmavé, kulaté, ale ne vypoulené, s dostatečným rozestupem
Oči hrají u kavalíra nejdůležitější roli. Jak bylo řečeno, měly by být velké, kulaté a tmavé, s vlahým výrazem. Nikoliv malé, mandlového tvaru nebo vypoulené. Oči mají být tmavohnědé, černě olemované a u blenheimů a ruby rozhodně tmavší než barva srsti okolo. Světlé oči dávají tvrdý výraz, vypoulené oči výraz vyjevený. Světlé oči jsou jednou z hrubých vad, která by měla vyřazovat z chovu, a proto by měly být maximálně penalizovány.
dlouhé, vysoko nasazené, bohatě osrstěné
Boltce jsou dlouhé s bohatým osrstěním, takže uši rámují tvář. Black and tan a tricolor mají většinou bohatší osrstění než blenheim a ruby, ale ne delší boltce. Uši příliš vysoko posazené vytvářejí vyjevený výraz, nízko nasazené vypouklé temeno.
silné čelisti s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají spodní a jsou v čelisti pravidelně zasazeny
Zuby mají být silné. Křivá tlama je taková, kde je spodní čelist zkroucená k jedné straně, takže je dolní a horní čelist mimo společnou osu. To je hrubá vada. Lehký předkus nebo klešťový skus se může u štěněte tolerovat, protože se jich většina srovná do věku 18 - 24 měsíců. Hlava správného tvaru s klešťovým skusem, který z profilu vypadá správně, má přednost před liščí hlavou s perfektním skusem.
přiměřené délky, lehce klenutý
Krk by měl být přiměřeně klenutý a dlouhý, aby pes mohl nést hrdě hlavu, aniž by ji zakláněl, to by mu zkracovalo krok. Měl by být usazen mezi dobře postavená ramena, což dává psovi elegantní vzhled. Viděno z profilu, v horní části šíje vytváří oblouk, hrdlo je "čisté" bez známek volatosti.
přiměřený hrudník, správně uložená lopatka, rovné končetiny s přiměřenými kostmi
Přední končetiny z pohledu zpředu rovné, lokty blízko u těla a umístěné tak, aby daly dostatečně široký hrudník s prostorem na srdce a plíce. Kosti předních končetin jsou přiměřené k tělu. Lopatka směřuje dozadu. Vzhůru obrácená (strmá) lopatka způsobuje krátký a vysoký krok, který je nežádoucí. Kohoutek je zřetelný, dostatečný prostor mezi lopatkami umožňuje volnost pohybu. Kost pažní s lopatkou mají správné úhlení, délka předloktí od lokte k nadprstí je větší než od nadprstí k zemi, a tak umožňuje dlouhý krok.
krátká bedra s dobrým hrudním košem, rovný hřbet
Bedry je myšlena vzdálenost mezi posledním žebrem a kyčlemi, ta má být krátká. Úzký hrudník je vada neposkytující dostatečný prostor pro srdce a plíce. Hřbet, tedy jeho horní linie, musí být rovný, a to jak v klidu, tak v chodu. Vyhrbený nebo prohnutý hřbet je velmi nežádoucí. Krátkost těla je vyjádřená hlavně v oblasti slabin, tato část musí být silná a dobře osvalená, aby mohla přenášet sílu odrazu do hrudní části.
končetiny s dobrými kostmi, dobré zaúhlení kolenního kloubu, bez náznaku kravského nebo sudovitého postoje
Utváření zadní části by mělo vycházet z dobré široké zádě, velmi lehce zaoblené, což umožňuje efektní nasazení ocasu, který navazuje na linii zad. Příliš úzká záď má za důsledek úzký krok zadních končetin. Dobré zaúhlení vychází z dobře vykrouženého kolena s dobře vyvinutou svalovinou stehen. Nedostatečné úhlení kolenního kloubu (tzv. rovné) nebo také strmé postavení kolenního kloubu a nedostatek svaloviny zvyšují pravděpodobnost volných čéšek. Při pohledu zezadu mají být svislé osy obou končetin rovnoběžné, pokud se hlezenní klouby příliš přibližují, vzniká kravský postoj, pokud jsou vně svislé linie, jde o sudovitý postoj. Nárty by měly být rovné, tj.přímo směřující k zemi a dobře osrstěné. Také zbarvení může opticky rozbít krok, např.když je jedna končetina hnědá a druhá bílá. Zde je velmi důležité celkové posouzení, protože nepravidelné zbarvení samo o sobě není vada.
délka ocasu je v rovnováze s tělem, správně nasazený, vesele nesený, ale nikdy příliš vysoko nad úrovní hřbetu
Ocas by měl být pokračováním páteře, na úrovni nebo lehce pod úrovní zádi. Měl by být, když se pohybuje pes, ve stálém pohybu, ale v rovině. Ocas nesený příliš vysoko nad úrovní zádě by měl být penalizován. Krácení (ne více než o 1/3 délky) je možné, ale přestává být obvyklé, takže delší ocas není vada, pokud nekazí celkový dojem. Měl by být bohatě osrstěn.
kompaktní, dobře vyplněné a osrstěné
Prsty jsou silné a polštářky dobře vyplněné. Tlapky jsou kulaté, ale ne kočičí nebo zaječí. Drápy a polštářky mohou mít jakoukoliv barvu. Černé polštářky u blenheimů jsou projevem dobrého pigmentu. Je dovoleno odstraňovat přebytečnou srst mezi polštářky a u spodku tlapky u polštářků kvůli hygieně, ale ne stříhat celou tlapku a tak odstranit vyžadované osrstění.
volně se pohybující a v pohybu elegantní. Pohyb vychází ze zádě psa. Přední a zadní končetiny se při přímém pohledu pohybují rovnoběžně (sledování stopy)
Správný pohyb je lehký a aktivní, zabírá půdu v rovině. Při pohledu zezadu jsou končetiny rovné a rovnoběžné. Při pohledu zpředu se přední končetiny pohybují rovnoběžně, bez rozhazování loktů nebo kolébání. Z profilu by se měla ukazovat harmoničnost psa, vytvářející elegantní obraz plynulého pohybu od čenichu po špičku ocasu. Nesení hlavy je hrdé, na vysokém oblouku krku přecházející až k zadní části po hlezna. Pravidelný rytmický chod, kdy se zadní nohy pohybují vpřed pod tělem, vyvolává pocit energie. Vpředu by neměl být vysoký chod. Mimochod, kdy jdou současně vpřed nohy na jedné straně (velbloucí chod), je nežádoucí.
dlouhá, hedvábná, ne kudrnatá, dovoleno lehké zvlnění, hustá a dlouhá, neupravuje se střihem ani trimováním
Hedvábné osrstění, příjemné na dotek, je důležitým rysem plemene. Mělo by být stejné u všech barevných rázů. Osrstění do 18 měsíců nebývá vyvinuté. Při správném hedvábném charakteru srsti je bílá u blenheimů perlová s bohatým osrstěním. U nežádoucí kudrnaté srsti je její struktura většinou hrubá a příliš hustá srst nebývá tak dlouhá. Střihová úprava je nežádoucí, s výjimkou prostoru mezi polštářky.
použito z webu Cavalier King Charles Spaniel klub Čechy, Morava a Slezska